Chůze po kladině

 

   S chůzí po kladině, né žebříku, můžeme začít již se štěnětem.
 
   Začínáme tím, že si stoupneme před kladinu se psem posazeným u levé nohy zavelíme psovi "vpřed" a současně jdeme podle kladiny se psem. Na konci kladiny si opět psa posadíme k noze.
 
   U začínajících psů postupujeme takto: pravou rukou uchopím psa za obojek a levou ruku dám psovi pod břicho a to ze strany ode mně, né obráceně. Bude to vypadat tak, že pokud bude pes už na kladině ve výšce v úrovni vašich ramen, jako by jste si psa nadhodili na rameno. Z takto podepřeným psem přejděte kladinu, při tom ho uklidňujte a chvalte. Ze začátku vlasně spíše psa přenášíte. Pes si takto nejlépe zvykne na výšku, protože cítí vaší oporu a nemůže vám při tom spadnout. Pád psa je nežádoucí. Buď si pes ublíží a poté se kladiny bojí a nebo se naučí z kladiny seskakovat což se špatně odnaučuje a je to nežádoucí pro vykonávání cviku při zkouškách.
 
   Chůzi po kladině s postraními žebříky učíme psa dospělého, až je pes dostatečně klidný a zvládá v klidu a bez problémů kladinu s postraními prkny. Začínáme u žebříku malého, psovi pomáháme umístnit tlapky na stupadla a v klidu takto pokračujeme až je pes na kladině. Na zpáteční cestě dáváme pozor aby pes neseskakoval, nejen že by si mohl ublížit, zvrátit, nebo zlomit si packu, ale je to nežádoucí při zkouškách.
 
   Až když pes zvládne bez neklidu malý žebřík můžete psa pustit na žebřík velký, kde už pes musí ve vrchní části žebříku spoléhat sám na sebe, neboť psovod na něj nedosáhne, tudíž mu nemůže pomoci.